Domácí vzdělávání pod vedením zkušených pedagogů
| Prohlížíte: Slovník pojmů |

Meziválečný odkaz

Inspirující je pro nás zejména nadšení pedagogů, s kterým se nebáli jít do vlastních projektů, které ač se třeba neujaly, zanechávaly v žácích silný zážitek na celý život.  Reagovali na nespokojenost se stavem školství a vytvářeli projekty šité na míru dětem i sobě. Bylo to bouřlivé období hledání pedagogické reformy, ale také např. znovuobjevování odkazu J. A. Komenského a formulování principů výuky, které dnes považujeme opět za důležité, např. užší spolupráce s rodinou, kooperace ve třídě, činnostní učení, vnitřní motivace dětí, projektové vyučování, žákovská samospráva, individuální přístup. Reforma dále poukázala na to, že pedagogika nemůže ustrnout jen u definičního vymezení typu „pedagogika je věda o výchově", a odlidštěné systematizace poznatků, byť ve formě dokonalých kategoriálních systémů. Jeden citát za všechny:


„Chceme děti učiti ctnostem, ale nedáme jim jednati, nýbrž mluvíme k nim
slova, chceme je učiti pracovitosti, ale nedáme jim pracovati, nýbrž mluvíme
k nim slova, chceme, aby poznaly řád a zákony zevnějšího světa, ale nedovolíme
jim zevnější svět pozorovati, aby se zanítily silou mladistvé duše pro krásno
a dobro, ale zavřeme je do čtyř školních zdí a mluvíme k nim opět slova".


„Škola nesmí zapomínat u žáků pěstovat smysl pro krásu, umění a charakter. Učiteli ve škole nemůže jít o to, čemu učí, nýbrž jak se žáci učí. Prvořadým úkolem je osvojit si „metodu myšlení a směřování, aby každý člověk, když je toho potřeba, mohl rozřešit daný praktický problém". Učitel není jen učitelem, je živým příkladem. Musí nejen „učit", ale i „učit se hledat pravdu".
(Josef Úlehla, Rozpravy metodické, 1929)

Zpět na úvodní stránku / Slovník pojmů